Meda
? 2015 nebo 2016 ♀ Black and Tan
v naší péči od 21. 5. 2019
Po nečekaném odchodu Míly jsme dodrželi své slovo a uvolněné místo nejen v naší smečce ale i v našem srdci jsme nabídli další zachráněnce.
Medulka je nejspíše kříženka kokra a kavalíra, zřejmě velkou část svého života prožila v kleci. Dlouho jsme si získávali její důvěru, měla strach téměř ze všeho. K tomu nepřispíval ani její zdravotní stav - byla silně začervená, měla zanícené uši a velmi špatné zuby, velká tříselná kýla ji až tak moc netrápila.
Neuměla se v klidu najíst, zahrabávala jídlo i s miskou a jedla jen tajně. Velkou oporou se jí stala naše smečka, Deanka je její parťačkou, ale ráda se zdržuje i ve společnosti Páji, která ji opečovává. Již po prvním týdnu u nás na ní bylo vidět velké zlepšení psychiky, přestávala se hrbit i lekat, zároveň si začala budovat vztah se mnou, velmi nápomocné se v tomto ohledu staly piškotky.
Po dobu několika měsíců se ještě stranila cizích lidí, především mužů. Během léta se projevil její panický strach z bouřek, ale vše se nám dařilo postupně odbourávat. Největší výzvou zůstával postroj a chůze na vodítku, ale vzhledem ke stále se zlepšujícímu psychickému stavu se i veškerý výcvik posunoval rychle vpřed a z Medulky se stala šprtka.
Po devíti měsících naší péče si s Deankou začala hrát a přetahovat se o hračky. Stále se drží trochu zpátky a není při hře tak sebevědomá, ovšem Deance se s jejím temperamentem dá konkurovat opravdu těžko. Medulka je velký mazlíček, nevynechá příležitost se pomazlit a je schopna si své místo urvat nehledě na konkurenci, kterou nelítostně vytlačí, také se pacinkou dožaduje pozornosti.
Život v přívětivějším prostředí Medulce umožnil rozkvést, má pěknou lesklou rovnou srst a ráda se češe i koupe. Co nemá ráda je stříhání chloupků mezi polštářky a drápků. Na rozdíl od ostatních holek potřebuje individuálnější přístup, vystříhávání chloupků pouze za pomoci nůžek, strojek jí není příjemný a samozřejmě za každou pacinku odměnit.
Psychická stránka se zlepšuje den ode dne, obávám se ale, že některé stíny v menší míře zůstanou. Po třech letech vnímáme paniku, když se ocitne ve stísněnějších místnostech s někým "velkým" a také lehčí stresovou reakci při hlasitém hromu případně ohňostroji.